Jste zde:

03.08.2017

ISLANDSKÉ KOČKY / A GUMY XXL?!

Text  / Adrian Prus
Foto / autor
Překlad / Radek Diviš (www.ceskyrybar.cz)


Nepatřím mezi velezkušené severské rybáře, o to víc mě ale místní fauna potěšila pozitivní reakcí na velké nástrahy z měkké gumy, které obvykle využívám ve sladkých vodách při lovu štik. Zkusit s pomocí těchto ne úplně tradičních nástrah přelstít prehistoricky vypadajícího vlkouše byla obrovská výzva výpravy na ostrov na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.
V rybářských kruzích je všeobecně známo, že se kočky dají selektivně lovit na nejrůznější montáže s kousky masa na háčku. Jde o nepopiratelně úspěšnou metodu. O tom není třeba dlouho diskutovat. Já měl ale v hlavě své milované gumy, které lze pomocí pár malých triků na správné montáži proměnit v celkem úspěšný a výkonný „kočkolap“.

Konečně na rybách!
Stáli jsme společně s kamarádem Jürgenem Masuchem na menší lodi a oba házeli gumy do vody rozpohybované přílivem. Nacházeli jsme se ve výsostných vodách Islandu, ostrova sopek, gejzírů, ledovců, překrásné přírody a obrovského rybího bohatství, a rádi bychom na naše velké gumy ulovili nějaké pěkné kočky. Na námořní mapě se nám podařilo najít celkem mělký fjord s koloniemi mušlí a sem tam i menšími podvodními kopci. To byla přímo učebnicová místa pro výskyt vlkoušů. Tady někde tedy musí naše vysněná monstra z hlubin být?! Netrvalo to ani příliš dlouho a Jürgen měl první tvrdý kontakt na 22centimetrovou gumu s 80gramovou jigovou hlavou, se kterou lovil cca 5 metrů nade dnem. Po záseku ale bohužel na druhé straně nezůstalo viset nic. Okamžitě vypumpoval nástrahu z hloubky ven, aby se přesvědčil, zda bude vidět, co si na ní chtělo smlsnout. Na první pohled byly patrné otisky tupých zubů v břišní části gumy. Zcela jistě šlo o první atak kočky. Záběr to rozhodně byl, ale pokud ryba útočí zbaběle na břicho, existuje ryze teoretická možnost, že by se na nástrahu mohla napíchnout. V této souvislosti mě ihned napadlo, jak montáž upravit, aby byla skutečně funkční.

Rychlé ozbrojení
Okamžitě jsem ze své krabice vytáhl bytelný pevnostní obratlík, pevný kroužek ze silného drátu a náhradní trojháček. Mým úmyslem bylo dovybavit gumovou rybu v oblasti břicha dodatečným trojháčkem, který jsem jednoduše umístil pomocí kroužku na obratlík a přetáhl přes jigový háček. Jürgen takto vylepšenou gumu okamžitě hodil do vody a nechal ji přes otevřený oblouk překlapěče vyklesat až na dno. Jakmile tam guma dorazila, zvedl ji pomocí smekacího navijáku osmi až deseti otočeními kličkou opět do vodního sloupce v těsné blízkosti dna. Na echolotu bylo patrné, že pod námi ubývá hloubka a blíží se další podvodní kopec. Zčistajasna to Jürgenovi prásklo do prutu, který se ve stejném okamžiku ohnul do ladné křivky. S velkým zájmem jsem v následujících okamžicích sledoval špičku prutu. Bylo patrné, jak ryba vzdorovitě škubala hlavou a kroutila se kolem své osy. To nevypadalo na tresku, že by konečně vytoužená kočka? Podle lišáckého úsměvu na kolegově tváři jsem poznal, že si myslí to samé. Za několik dalších okamžiků už byla v křišťálově čisté vodě vidět šedivá silueta, která se točila kolem své osy. „Kočka,“  zahlásil jsem Jürgenovi, aby nepolevil v poslední fázi zdolávání,  a sáhl jsem okamžitě po foťáku. Taktak se mi podařilo zaostřit na hladinu, když se vynořila tlama plná křivých zubů. Gumovou rybu vlkouš tentokrát sebral se vší parádou a bezpečně visel na mém trojháčku, což mě naplňovalo patřičnou pýchou. Pro mne to bylo první setkání s touto rybou tváří v tvář a přiznám se, že jsem byl nadšen. Zároveň se ale ve mně rozhořely lovecké pudy a zatoužil jsem si prehistorickou stvůru přidat na seznam svých ulovených ryb.

Buďte vždy opatrní!
Velké zuby a masivní čelisti vlkoušů využívají tyto ryby při obstarávání potravy. Potřebují totiž sebrat mušle a kraby ze dna a následně je rozdrtit a rozžvýkat. Člověk by se tedy měl mít velmi na pozoru, aby se mu nešikovný prst nepřipletl tam, kam by rozhodně neměl! Naštěstí neznám nikoho, komu by se to přihodilo. V dané situaci je potřeba odhodit loveckou vášeň a nasadit racionální myšlení, protože jinak bychom šli nepříjemnému zranění naproti. Rybu jsem levou rukou zafixoval v oblasti šíje k rovné ploše a druhou rukou dlouhými kleštěmi opatrně uvolnil trojháček. Pokud se ryba při úchopu příliš silně brání nebo je moc velká pro zdolávání holou rukou, je jistě smysluplné použít nějakou rukavici nebo ručník.    

Driftování mezi kopečky
Drift pokračoval a já se totálně nažhaven těšil na svou první kočku v životě. Co se ale nestalo?! Po pohledu na echolot jsem trochu přizvedl svou gumu, protože jsme zrovna přijížděli k dalšímu podvodnímu kopci, a než se mi podařilo znovu zkontrolovat hloubku, přišel razantní záběr. Ryba okamžitě odvinula pár metrů šňůry z přívlačového navijáku. Pohled na kolegovu tvář dával tušit, že tohle moje první kočka určitě nebude. Ryba ještě jednou vydatně zabrala, protočila brzdu navijáku a ohnula prut až pod vodu. Dál už zdolávání pokračovalo celkem rychle a zanedlouho se nedaleko od lodě vynořila obrovská treska obecná. Pro tento rybí druh jsou velké gumové ryby také velmi dobrou nástrahou a tresky bývají velmi příjemným soupeřem pro přívlačovou sestavu.
Ještě jednou jsme se vrátili přesně na onen kopec, kde Jürgen ulovil svého vlkouše, a spustili nástrahy ke dnu. Jakmile guma dorazila ke dnu, vytočil jsem ji pomalu osmi až deseti otočeními kličkou cca deset metrů nade dno a nechal opět propadnout dolů. Tento styl jsem prokládal pauzami, kdy guma pracovala pouze díky driftu a proudění vody. V jedné z pauz přišel záběr. Úplně jiný než ten před chvílí. Okamžitě jsem plnou silou zasekl a zdálo se, že protivník na druhém konci visí dobře. Podle podobných pohybů špičky prutu, na které bylo patrné, jak se ryba kroutí a motá do návazcového vlasce, jsem byl definitivně přesvědčen, že mám konečně kočku! Nebyl to žádný souboj na život a smrt, to tedy ne, ale už jsem se nemohl dočkat, až rybu konečně uvidím. Těsně přede mnou se vynořila pěkně do šeda vybarvená zubatá kráska. Mohl bych rozdávat adrenalin, ale trochu jsem zbystřil, protože kočka na mě moc přívětivě nekoukala, naopak se ještě vztekle znovu zakousla do gumy. To už kolega položil prut a zlostně kolem sebe kousající stvůru vylovil z vody. Vše šlo nakonec hladce a bez zranění, a tak jsem se mohl trochu se strachem v očích pochlubit před objektivem fotoaparátu.

Dobrá místa jsou základem
Prakticky pokaždé se nám na podvodním kopci podařilo ulovit minimálně jednoho vlkouše a v průběhu našeho islandského pobytu jsme se sem ještě několikrát cíleně podívali, a to především díky echolotu s GPS. Stačilo si úspěšná místa označit a pak se k nim naprosto přesně a velmi snadno nechat navigovat. Vlkouši nejsou žádní samotáři. Na stejném podvodním kopci jsme měli šanci ulovit několik velkých ryb. Důležité bylo nalézt správné dno s potravou a místo systematicky prochytat.

Náčiní                  
Používali jsme středně silné přívlačové pruty o délce 2,40 m s vrhací zátěží do 150 g. S touto délkou se dá z lodi pohodlně nahazovat a také lovit vertikálně s těžšími nástrahami. Jako naviják se mi nejlépe osvědčil model Quantum Cabo ve velikosti 60. Je naprosto odolný vůči slané vodě a brzda v klidu zvládne i velkou tresku nebo halibuta střední velikosti. Do navijáku připadá v úvahu pouze splétaná šňůra, která zajistí i ve velkém proudu přímý kontakt s nástrahou, protože ne všechny záběry jsou silné rány do prutu. Někdy berou i velké ryby velmi opatrně, že to sotva registrujeme. Optimální je průměr kolem 0,25 mm, aby i v případě záběru velkých ryb všechno běželo tak, jak má. Velmi důležitý je silný monofilní návazec kvůli kamenům a samozřejmě i ostrým zubům ryb. S kolegou jsme používali měkký návazcový monofil „Sea Leader Mono“ o průměru 0,80 mm. Je také důležité dbát na to, aby měl návazec dotažené uzly, jinak bychom mohli zbytečně přijít o nástrahu nebo nástrahu s rybou.

Správné nástrahy
Velké gumové ryby je potřeba opatřit jigovými hlavičkami v rozmezí 80–15 g, což jsou ideální zátěže pro lov na mělku do 30 m hloubky. Poměrně důležité je opatřit nástrahu v oblasti břicha trojháčkem, pokud již není její pevnou součástí. Tuto úpravu si snadno můžeme ze silného obratlíku, kroužku a trojháčku provést sami. Trojháček by měl nejlépe pouze viset, neměl by být zabodnutý do nástrahy. To je zárukou bezpečného zaháknutí ryby, pokud zaútočí zespod na břicho.

Tuning gumy
Materiál:
1x pevnostní obratlík
1x pevný kroužek
1x trojháček s mořskou úpravou ve velikosti odpovídající nástraze

Postup: spojíme obratlík, kroužek a trojháček dohromady; sestavu položíme na gumovou rybu a označíme si místo, kde bude trojháček vystupovat z nástrahy; následně jednoduše prořízneme nástrahu uprostřed pomocí úzkého filetovacího nože; poté sundáme obratlík z jigového háčku a navlékneme jig do gumy; jakmile se špička háčku dostane do předem vyříznutého místa, nasuneme zespod obratlík do gumy a přetáhneme jej přes špičku; pak už můžeme jig plně navléknout a trojháček stáhnout do požadované volné polohy; s takto vybavenou nástrahou ulovíte i opatrné vlkouše – podstatný je kvalitní trojháček, protože zubní sklovina vlkoušů bývá velmi tvrdá a špatné háčky rychle otupí.