23.03.2017
RUDA Z KUBŠOVKY
Před nedávnem mi zavolal můj dlouholetý kamarád a spolupracovník Pavel Sičák, jestli s ním nechci vyrazit na ryby na Kubšovku, kde se koná setkání přátel této vody. Po pověstech o této vodě, kde se nachází 12 druhů jeseterů, o kterých jsem do té doby neměl ani tušení, ale hlavně dva největší jeseteři v ČR, a to vyza velká 215 cm 72 kg Ruda a jeseter bílý 219cm 118 kg Karlen , jsem neváhal ani chvilku a už se těšil na tuto akci.
Je pátek po obědě a my přijíždíme na místo. Je to velmi pěkná voda, která je zaříznutá hluboko do země. Najdete zde 10 rybolovných míst, kde je ke každému místu dřevěná bouda se světlem a zásuvkou, molo, a dokonce se zde připojíte i na wi-fi, a to nejen v místním kiosku, kde se můžete občerstvit. Rozhodli jsme se jednoznačně zaměřit na lov jeseterů, a tak jsme zavrhnuli sladké nástrahy, na které zde rádi berou kapři. Po vybalení všeho potřebného a rychlého zabydlení, nahazuje Pavel jako znalec této vody první prut, na kterém nastražil zde bezkonkurenční nástrahu boilies Radical Rubby Dubby, obalenou v tekutém a práškovém dipu. Já se pomalu rozkoukávám a vyzvídám od Pavla jak nejlépe na ně a volím podobné nástrahy.
Bohužel předpověď počasí nás doslova děsila, protože z jarních 18 stupňů měl být pokles až na bod mrazu a velmi větrno s deštěm, což se také naplnilo. Neuplynulo snad ani 15 minut od nahození prutů, a Pavel už zdolává prvního krasavce. Za odpoledne jich vytáhnul ještě několik, zatímco já jsem měl jen jednu jízdu, kterou jsem neproměnil. Říkám si, že ví jak na ně, a nasazuji ve večerních hodinách na jeden prut krmítko, kterému jsem se do té doby bránil, ale bylo vidět, že mu to velmi dobře fungovalo. Do krmítka míchal method mix Browning mušle, které jsem také napěchoval do krmítka.
Už byla tma a ryby si daly pauzu, a tak jsme se přesunuli do tepla krbových kamen v místním kiosku, kde jsme si dali výborné pivo s bezva partou lovců. V noci se povedlo pár dalších ryb, ale většinou to postupně všichni vzdávali, a už bez nahazování prutů spali až do rána. Sobotní počasí bylo bohužel přesně podle předpovědi - hnus. V dopoledních hodinách se podívalo na podložku jen pár kousků na celém rybníku.
Po obědě měl Pavel další rybu venku a já si už jen v duchu říkám, že si počkám na toho Rudu! Neuběhlo ani 20 minut a příposlech v kapse mi hlásí záběr. Nevěřícně koukám, jestli se jedná o můj prut, a najednou mě Pavel upozorňuje, že mám záběr. Rychle běžím k prutu, který signalizoval záběr, ale ten byl už v klidu, tak smutně čekám, jestli se ještě něco bude dít, když v tom signalizátor se začal opět zvedat a hlásič pípat. „Je tam,“ říkám na Pavla, který stál vedle mě. A v duchu mám radost, že si snad vytáhnu další rybu. Když ani po deseti minutách, kdy si ryba jezdí, kam chce, a já nejsem schopen ji nijak zabrzdit, tak si říkám, že by to mohl být aspoň nějaký z jeseterů kolem 1,5 metru, kterých je zde několik.
Po uplynutí třiceti minut a shromáždění lovců kolem mě, začínáme tušit, že by se mohlo jednat o jedno ze dvou zdejších monster a já v tu chvíli ještě netuším, že mě čeká ještě hodně dlouhý boj s životní rybou na kaprový prut. Uplynula další hodina a nemůžu napsat přetahování, ale spíš se jednalo o takové poměřování sil, protože převaha byla stále jen na jedné straně. Mezitím jsem stihnul hezky zmoknout a zase uschnout a i hlouček kolegů kolem mě mizel a zase se objevoval. A já si se začínající únavou začínám říkat, že když už jsem to vydržel tak dlouho, tak to nevzdám, ale doufám, že se nic nepokazí.
Uteklo dalších třicet minut a mně se monstrum povedlo přitáhnout trošku ke kraji, kde nám na malý okamžik zamávalo ocasem a v tu chvíli nám došlo, že ryba není zaseknutá za hubu, ale někde u ocasní ploutve. „To nemůžu přece vytáhnout,“ pronesl jsem nahlas. „To dáš,“ oponují mi ostatní. Já už jen hledám neotlačené místo v oblasti třísel, kde bych si mohl bezbolestně opřít konec prutu a na chvilku si odpočinout. Bylo ale vidět, že síly dochází i soupeři, kterého se mi už dařilo držet kousek od břehu, ale vždy, když se blížila hrana mělčiny, tak nabral sílu na další krátký úprk. Tahle hra na přetahovanou trvala dalších třicet minut, když se mi s vypětím všech sil podařilo rybu přitáhnout ke břehu a přihlížejícím se ji podařilo z části podebrat. Slyším: „Je to Ruda!“ „Jo, je tam,“ zakřičel jsem radostí z posledních sil, a celý rozklepaný a plný adrenalinu jsem si oblékal prsačky, abych mohl za rybou do vody. „Měl jsi štěstí, ten háček vypadnul skoro sám,“ říká Jarda. Byl ve hřbetní ploutvi, která se nachází u jeseterů blíž k ocasní.
Tohle se občas stává, protože ryba občas nasaje jen nástrahu bez háčku, a jak začne ujíždět, tak ji vypadne a sveze se jí to po těle a někdy se háček píchne třeba v ploutvi. Zde jsou povolené jen háčky bez protihrotu, a takové píchnutí rybě neublíží.
Nastává nezbytné vyfocení s nádherným monstrem, se kterým zkouším trošku zapózovat, ale po tak dlouhém vysilujícím boji se mi to moc nedaří. Ještě nezbytné rozplavání ryby. Tak ahoj, a zase třeba někdy příště. Děkuju. Ruda, vědom si své monstróznosti, pomalu odplouvá.
Tak a jsem zralý jít si lehnout. Po přijmutí upřímných gratulací a nezbytného přípitku si ještě rozklepaný odcházím dát aspoň dvacet, ale adrenalin mi pořád ještě proudil v těle, tak se mi to moc nedařilo.
V neděli dopoledne jsme při nahozených prutech začali pomalu balit a neočekávaně se mi na podložku podíval pro mě do té doby neznámý jeseter čínský. Na takový víkend se nezapomíná a jsem moc rád, že jsem mohl poznat bezva partu lidí, která se kolem této vody pohybuje, včetně majitele Františka Říhy, který dokázal vybudovat takovouto unikátní jeseterovou vodu v ČR.
Martin Lapec
Prut Radical Ritual Carp II 360 cm 3 lb
Naviják Radical Big Pit
Vlasec Radical Basilisk 0,33 mm
Nástraha Rubby Dubby Pop Ups obalená v Pink Tuna Neon Powder.
