08.11.2016

Titran 2016

Po loňské výpravě do Norska, kdy jsme zažili nejstudenější konec května za poslední roky, padlo rozhodnutí posunout letošní rybaření v těchto nádherných mořských vodách na začátek září. Dostal jsem tip od Pavla Voráčka na velmi zajímavou lokalitu Titran, kam po vyzkoušení i jiných lokalit jezdí pravidelně několik posledních let. Při objednávání zájezdu jsem zjistil, že jsou zde k mání jen apartmány pro šest osob. My jezdíme ve třech, ale při pomyšlení, že bychom bydleli s někým, koho vidíme poprvé, padlo okamžitě rozhodnutí objednat pobyt pro šest osob. Máme na to rok, tak tři lidi vždycky přece seženeme. Realita byla podstatně komplikovanější, ale nakonec jsme dali dohromady další trojku, ač třetího z druhého týmu se nám podařilo sehnat na poslední chvíli.

Cesta byla naprosto bezproblémová. Každý jsme měli jednu dvojsedačku pro sebe, což je při tak dlouhé cestě snad i nutností, a samozřejmostí bylo občerstvení a klasické filmové hity. Na trajektu se dala koupit za přijatelnou cenu plechovková piva, čehož někteří náležitě využili. Po příjezdu téměř na místo určení nás trochu zaskočilo, že autobus zastavil na místním, široko, daleko jediném jakoby hřišti, a na ubytování nás převáželi cca 500 m dodávkou po partách. Další co nás nemile překvapilo, bylo čekání i s věcmi několik hodin před apartmány, protože musel proběhnout nejprve úklid od místní party norských uklízeček. V našem případě se to dalo přečkat, protože počasí bylo poměrně přívětivé, ale neumím si tato škatulata představit při špatném počasí, jelikož se nebylo pořádně kde schovat.

Všichni natěšeni na první rybaření jsme si demokraticky rozdělili pokoje, vybalili nutné věci na první výpravu, a honem jsme šli prozkoumávat místní vody. První výprava byla docela úspěšná vzhledem k tomu, že jsme se jeli jen tzv. seznámit a podařilo se nám ulovit několik polaků a makrel na přívlač. Večer jsme na mapě natipovali zajímavá místa k lovu a kompletně jsme si připravili zbroj. Nikoho z nás nebaví pilkrování a další podobná těžká rybařina, a tak jsme se nezaměřovali na oblasti vhodné na tuto techniku. Bohužel se zde nevyskytovala ve větším množství treska obecná, kterou jsme v prvních dnech hledali. Její úlovky byly spíše náhodné, povedlo se nám například vytáhnout několik kusů kolem 80 cm při lovu makrel. Zajímavostí bylo, že na makrelové návazce, když jsme se věnovali lovu těchto menších ryb, ale na uzení nebo smažení výborných ryb. Zaměřili jsme se na lov pod obrovskými hejny makrel, kde jsme očekávali výskyt těchto tresek. K našemu velkému překvapení se pod hejny makrel několik dní vyskytovali žraloci (žralok ostroun), kteří atakovali skoro každou nástrahu. Ze začátku jsme byli nadšeni, protože žralok kolem jednoho metru na přívlačový prut byl úžasný zážitek, ale po desátém, patnáctém kousku jsme toho měli plné zuby. Nehledě na to, že jsme si museli dávat velký pozor, krom jeho zoubků, na jeho dva velké trny, které má na hřbetě, a může vás s nimi nepříjemně zranit. A tak jsme změnili lokalitu.

Po prochytávání zajímavých lokalit jsme zjistili, že se zde vyskytuje poměrně velké množství velikostně zajímavých polaků, a tak jsme se snažili další dny vypilovat jejich lov na maximální úspěšnost, což se nám i podařilo. Tahle ryba je neskutečný bojovník a i ve velikostech 60–80 cm se vám dost často stane, že ji neudržíte a zajede do chaluh, ze kterých ji už jen těžko dostanete. Několikrát se nám stalo, že spíše menší kousky pronásledovali naši nástrahu až k lodi a zabrali těsně u lodi nebo dokonce mohutným výskokem atakovali nástrahu již ve vzduchu. Taktika lovu byla spíše rychlá přívlač na gumové červy například od Quantumu Dude Worm s 30 g hlavou. Barva fungovala skoro každý den jiná, ale zelenou a červenou jsme si zvolili za favority.

Ve filetárně jsme občas viděli, že někteří kolegové vozili pěkné kousky mníků, kterých zde bylo velké množství, a tak jsme se rozhodli jedno odpoledne věnovat jejich lovu. 500 gramový pilker s tzv. paprikama se dá považovat za klasickou pilkrovací techniku, které jsme se do té doby vyhýbali. Na každý volný háček jsme napíchnuli kousek makrely a spustili jsme tuto těžkou sestavu do hloubky nad 100 m. Záběry přišli poměrně brzo a na špičce prutu byly dobře znatelné. Ze začátku se jednalo jen o mníka brosma, ale nakonec se nám podařilo vytáhnout z těchto hloubek několik žraloků skvrnitých, kteří mají magické oči. Po pár hodinách měl kolega na prutu dvakrát nějaké monstrum, které se mu bohužel vždycky po nějaké době vyháklo. Tuto techniku lovu jsme s klasickým multiplikátorem vydrželi cca 6 hodin. Ono navíjet ručně 130 metrů s více jak půl kilem na konci není nic záživného, co byste chtěli opakovat, ale mník brosma, který se rád pověsil sám na háček, nás k tomu nutil. Velmi rádi jsme se další den vrátili k našemu oblíbenému lovu polaků.

Za celou dobu našeho pobytu jsme nachytali velké množství i druhů ryb. Počasí bylo také přívětivé, až na jeden a půl dne vichřice, při které se nedalo skoro ani pořádně vyjít ven, ale tento nečas jsme si rádi vyplnili jako i jiné večery hraním pockeru, popíjením českého piva a plánováním taktik lovu na další dny. Škoda jen, že to uteklo tak rychle. Cesta domů proběhla bezproblémově a již se těšíme na další výpravu do těchto lokalit.

Martin Lapec

Vybavení:
Prut Quantum Iron Jig, 2,45 m a 72 g
Naviják Quantum Iron PT 40